Zneužívání příspěvku na péči ve velkém? Fakta tomu nenasvědčují.

Dlouhodobě se potýkáme s názory, že je příspěvek na péči zneužíván. Nyní s tímto argumentem přicházejí v souvislosti s projednáváním novely Zákona o sociálních službách také někteří poslanci. Nabízíme aktuální informace, žádáme o vyplnění dotazníku.

Dne 23. března 2021 se před Poslaneckou sněmovnou Parlamentu konal pokojný protest osob se zdravotním postižením a pečujících „STOP zdražování sociálních služeb„. Uvnitř sněmovny se konalo první čtení předložené novely zákona o sociálních službách, která prosazuje navýšení maximálních částek za sociální služby o 20%, aniž by toto navýšení bylo koncovým plátcům – tedy osobám se zdravotním postižením či seniorům, kteří pobírají příspěvek na péči, jakkoli kompenzováno.

Jeden z poslanců dokonce tvrdí (viz. citace), že existují analýzy, podle nichž je zneužíváno nebo nevyužíváno řádně v souladu se zákonem nebo původním smyslem zákona až 7 miliard Kč.  Zároveň také tvrdí, že úřady příspěvek na péči prakticky nekontrolují a že nedisponují dostatečným počtem personálu. Dále někteří tvrdí nebo věří, že zvýšení maximálních limitů, které mají plnit ochrannou funkci, nepovede k automatickému zdražení sociálních služeb.

Oslovili jsme tyto konkrétní poslance s prosbou o vyjádření a doložení jejich tvrzení, zejména pak s prosbou o doložení oné podle nás alarmující analýzy. Podezření na zneužívání až sedmi miliard přece není jen tak, zvláště když zazní z úst poslanců. Ostatní tvrzení jsou podle nás neméně závažná, protože jde o tu nejzranitelnější skupinu obyvatel, včetně faktické dehonestace pečujících lidí, jenž by snad měli být těmi zneužívači. Bohužel bez reakce.

„Česká republika je jednou ze dvou zemí EU, která má nastavenu výplatu příspěvku na péči v hotovosti bez faktické kontroly jeho použití a dle analýz není až 7 miliard vynaložených prostředků na příspěvky využíváno řádně k zajištění péče.“ 

„Objevují se i protiargumenty, které hlásají, že novelou dochází k automatickému zvýšení cen za sociální služby. Věřím, že to není a nebude pravda“, „V řadě případů, a to zejména v terénních službách, poskytovatelé možnost navýšení plně nevyužijí… Konečnou úhradu podle zákona o sociálních službách sjedná poskytovatel s uživatelem individuálně ve smlouvě a měl by při sjednávání přihlédnout i finančním možnostem uživatele“

Oslovili jsme tedy Úřad práce (jakožto orgán přímo spojený s výplatou příspěvku na péči) a vyžádali si statistiky a analýzy, o kterých je v záznamu jednání z Poslanecké sněmovny řeč.  K citované analýze údajného zneužití 7 mld. nám vedoucí oddělení příspěvku na péči na Generálním ředitelství Úřadu práce ČR sdělila, že takovou analýzou úřad nedisponuje a pokud jí pan poslanec má, že se jí rádi budou zabývat. Zároveň se ohradila vůči citovanému počtu zaměstnanců a sdělila nám, že jen v roce 2019 bylo provedeno 130 000 sociálních šetření a více než 12 000 kontrolních šetření k využívání příspěvku na péči. Jak vidno, Úřad práce v kontrolách evidentně nezahálí a odvádí zejména v této době velice slušnou práci.

Svoje stanovisko k údajnému zneužití miliard nám zaslal také předseda NRZP ČR Mgr. Krása. Neví o analýze zneužitých 7 miliard Kč. Setkal se ovšem s názorem, že by se příspěvek na péči měl vracet výhradně do systému sociálních služeb prostřednictvím nákupu služeb od registrovaných poskytovatelů sociálních služeb. To však v praxi není možné, když cca 70% péče zajišťují v domácím prostředí rodinní pečující. 

Za nás bychom chtěli ještě podotknout, že poskytovatelé dlouhodobě nedisponují kapacitami, které by byly schopny poskytnout dostatečné množství pracovníků v případě navázání příspěvku na péči na poskytovatele nebo na povinný odběr služeb.

Dále jsme se věnovali víře poslanců v nezdražování sociálních služeb, k nesnižování jejich dostupnosti a k ochranným limitům.

Předně bychom chtěli napsat, že nyní navržená novela zákona důkladnou analýzou, respektive žádnou analýzou dopadů do těch nejslabších sociálních skupin nedisponuje, přestože má povinnost se s těmito dopady vypořádat. Argumenty, o které se někteří poslanci v rozpravě opírají, považujeme za velmi slabé.

1. argument – navyšování důchodů
2. argument – víra a opírání se o statistiky a čísla poskytovatelů sociálních služeb
3. argument – zvyšování příspěvku na péči
4. argument – s novelou souhlasí 95% organizací

add 1. – navyšování důchodů: 
Někteří poslanci operují navyšováním důchodů.  K tomu skutečně došlo, ale zároveň se navyšují ceny veškerého žití (bydlení, potravin, služeb, dopravy atd.). Zejména u OZP průměrné výše invalidního důchodu III. stupně v roce 2019 nedosahovalo 58% poživatelů (zdroj: ČSSZ), 73% poživatelů ID III. stupně nedosáhlo v roce 2019 výše minimální mzdy. (Statistické údaje za rok 2020 v době psaní článku nejsou k dispozici.)

add 2 – víra a opírání se o statistiky a čísla poskytovatelů sociálních služeb
Někteří poslanci argumentují údaji z předchozích let, kdy došlo k navýšení příspěvku na péči, ale zároveň nedošlo k navýšení průměrných cen a využití maximálních limitů. Nabízí se tedy jednoduchá otázka: Proč se mají zvyšovat limity, když je poskytovatelé sociálních služeb dnes ani nevyužívají? Odpověď je také poměrně jednoduchá. Současné nevyjasněné definice sociálních služeb jsou natolik nepřesné, že umožňují velmi kreativní přístup k účtování těchto služeb a díky velmi laxnímu přístupu státní správy ke sporům ohledně vyjasnění účtování je někteří poskytovatelé někdy neúmyslně, někdy však záměrně obcházejí účtováním například fiktivní služby nebo času na cestě, kilometrovným, administrativními náklady a podobně.

add 3 – zvyšování příspěvku na péči
Příspěvek na péči se sice zvyšoval, ale právě proto, že byl nedostatečný k zajištění alespoň části služeb. Tato novela prozatím s adekvátním navýšením nepočítá. Při PnP IV. stupně a měsíčního čerpání péče za cenu 130 Kč/hodinu si uživatel může zaplatit 4,7 hodiny/24 hodin. Při zvýšení maximální částky o 20% na 156 Kč/hodinu si bude moci dovolit bez valorizace PnP jen 3,9 hodiny péče/24 hodin. Skutečně tedy hrozí snížení dostupnosti péče.

add 4 – s novelou souhlasí 95% organizací
Ano, s novelou souhlasí téměř všichni poskytovatelé těchto služeb. To je víc než logická věc. Naopak výrazná skupina organizací sdružujících nebo zastupujících příjemce těchto dávek s tímto návrhem nesouhlasí.

Závěrem bychom se za asociaci CZEPA ve věci údajně zneužitých sedmi miliard důrazně ohradili proti byť neúmyslné ostrakizaci osob pečujících o handicapované a seniory a vyjádřil jim tímto plnou podporu. Dále bychom chtěli vyzvat všechny naše klienty a podporovatele, aby své zkušenosti s poskytováním služeb sdíleli s ostatními, nebáli se projevit svůj názor.

CZEPA dlouhodobě podporuje jednotlivce, kteří potřebují zajistit péči, (někteří měsíčně potřebují k nejvyššímu příspěvku na péči získat více než 60 tisíc Kč na zajištění péče 24 hod.); dále ty, kterým poskytovatel sociálních služeb neoprávněně účtuje k poskytnuté péči i čas cesty či administrativy; sledujeme zkušenosti našich klientů s ne/dostupností sociálních služeb a celkově hájíme jejich práva a zájmy.

Co v současné chvíli můžeme společně dělat? Zajímat se a projevit svůj názor. K poslaneckým návrhům novely zákona o sociálních službách (sněmovní tisk 1143 a 1144) najdete na webové stránce Poslanecké sněmovny Parlamentu (www.psp.cz) znění obou novel i přepis projevů z projednávání prvního čtení. Na webu také najdete abecední seznam poslanců, s kontakty, které můžete využít. Můžete tak vyjádřit svůj názor a zkušenosti z čerpání sociálních služeb i jak Vás ovlivní, pokud se ceny za osobní asistenci, pečovatelskou službu či další čerpané sociální služby o 20% zvýší (spočítejte si, kolik za službu můžete v budoucnu zaplatit). Můžete také podepsat petici proti poslaneckému návrhu. Mimochodem, už 29. dubna 2021 bude oba návrhy projednávat Výbor pro sociální politiku PSP ČR.

Budeme rádi, pokud nám sdělíte své zkušenosti s účtováním terénních služeb formou dotazníku a pokud nám v anonymní formě poskytnete kopii Vašich faktur za využívané sociální služby (ideálně z roku 2020 či 2021), samozřejmě v anonymizované formě Vašich osobních údajů a kontaktů na poskytovatele. Rádi bychom získali více podkladů k praxi v poskytování sociálních služeb.

Ať už máte problém s čímkoliv ohledně zajištění vaší péče, neváhejte se na nás obrátit.

Hana Sixtová, sociální pracovnice CZEPA, sixtova@czepa.cz
Daniel Macoun, dlouholetý uživatel sociálních služeb

Zdroj foto: Štěpán Lohr;  Asistence, o.p.s.