Plné odvody, téměř nulové zastání. Proč stát trestá pracující invalidy za vážnou nemoc?

31 července, 2026

Prohlášení CZEPA k nerovnoprávnému nastavení nemocenské dávky pro osoby ve III. stupni invalidity

V Asociaci CZEPA dlouhodobě zaznamenáváme případy pracujících vozíčkářů a lidí s těžkým handicapem, kteří poctivě odvádějí zákonné sociální pojištění, ale při vážném onemocnění se propadají na úplné finanční dno. Vážná nemoc totiž často vůbec nesouvisí s jejich základním postižením či ochrnutím – i člověk na vozíku může onemocnět rakovinou nebo čelit jiné těžké chorobě. Legislativa je v tomto ohledu neměnná již od roku 1956 a trestá ty, kteří se snaží pracovat a nebýt pasivními příjemci sociálních dávek.

Proč je současný systém nespravedlivý?

  • Plné odvody, ale minimální krytí: Invalidé III. stupně platí stejné pojištění jako běžní zaměstnanci, ale nárok na nemocenskou mají zkrácen na 70 dnů za kalendářní rok (zatímco běžný zaměstnanec i invalida I. a II. stupně až 380 dnů).
  • Diametrálně odlišná výše důchodu: Nejnižší invalidní důchody III. stupně mají lidé s vrozeným handicapem či z mládí, zatímco vyšší částky dosáhnou jen ti s desítkami odpracovaných let. Argumentovat plošně „dostatečnou saturací“ invalidním důchodem je mýtus.
  • Propady v řádech sta tisíců: Ze samotného invalidního důchodu se běžné účty, nájem, jídlo, doprava, doplatky na osobní asistenci v dnešní době zaplatit nedají. 

Aktuální politická situace (2026)

  • Senátní návrh: Senátor Zbyněk Sýkora předložil návrh na narovnání podmínek (Senát schválil ve 2. čtení).
  • Rozhodne Poslanecká sněmovna: Sněmovna má nyní příležitost nespravedlnost napravit.
  • CZEPA usiluje o rovnoprávnost tohoto legislativního nedostatku již několik let. 

Statistická charakteristika (data MPSV, 2024)

  • Z 154 947 poživatelů ID III. stupně je 26,5 % (41 092 osob) pracovně aktivních.
  • Dlouhodobou nemocenskou (nad 70 dní) čerpalo jen 2 132 osob (5,2 % pracujících ID III). Z celkového počtu všech dávek nemocenských (2 934 005) čerpající nemocenskou nad 14 dní tvoří tato skupina pouze 0,073 %. Dopad na státní rozpočet je zanedbatelný!
  • Přes 60 % poživatelů nedosahuje na průměrný ID (17 325 Kč) a 70 % nedosahuje na minimální mzdu (18 900 Kč). Invalidé z mládí často pobírají jen 12 000 – 14 000 Kč. Práce je pro ně v době inflace nutností.
  • Průměrný věk pracujícího ID III je 49 let – jde o motivované osoby v produktivním věku závislé na pracovním příjmu.

Reálná rizika a hrozby pro pracující invalidy ve III. stupni:

  • Ženám s handicapem v rizikovém těhotenství hrozí, že zůstanou zcela bez finančních prostředků. Systém je připraví o nemocenskou i v situaci, která má jinak jednoznačně pozitivní společenský dopad.
  • Neexistence finanční ochrany v době nemoci v kombinaci s nízkým invalidním důchodem způsobuje, že banky vyhodnotí klienta jako rizikového. Hrozí tak nemožnost získat hypotéku nebo ztráta schopnosti splácet stávající závazky.
  • Zaměstnavatel přichází po dobu neplacené nemocenské o daňovou slevu na OZP (až 60 000 Kč).
  • Komerční pojišťovny kvůli těžkému handicapu tyto osoby odmítají pojistit. Lidé ve III. stupni tak čelí hrozbě, že se v případě výpadku příjmů nemají jak soukromě finančně dobalancovat a zůstávají zcela nechráněni.
  • Z důvodu vykazovaných příjmů z předchozího čtvrtletí člověk nedosáhne na žádné sociální dávky (možná s výjimkou příspěvku na bydlení, který však nekryje hypotéku). 

Zahraniční komparace

  • Plné odvody, plná podpora: Slovensko, Polsko
  • Krácené odvody, krácená podpora: Německo, Rakousko

Česká republika má nejnespravedlivější systém v porovnání s okolními zeměmi!