“Po úraze SKONČIL na vozíku.” Neskončil! Život jde dál.
Tuhle větu slyšíme v reportážích, u rodinného stolu i v chodbách čekáren. Zní soucitně a popisně, skoro nevinně. Jenže jazyk nevinný nebývá. Stačí si projít, kde všude se v češtině „končí“: na ulici, v kriminále, na dně, v exekuci, pod mostem. Sloveso „skončit“ si dobrá místa nevybírá. Patří do slovníku...









